Kill The Dandies! (CZ) Music: psychedelic - alternative

Kill The Dandies! založila dvojice La Petite Sonja (zpěv, klávesy) a Hank J. Mancini (zpěv, kytara), kteří se potkali v projektu Moimir Papalescu & The Nihilists, spolu s kytaristou Richardem Fischerem (jinak Take Death). K nim se přidal bubeník Vratislav Placheta (jinak Green Monster nebo Rány Těla, dříve také v The Nihilists) a jako poslední ze současné sestavy baskytarista Michal Hořejší (také The Drain).

Za pět let existence skupina absolvovala mnoho koncertů v České republice, včetně těch nejprestižnějších festivalů a vystoupila také v mnoha dalších evropských zemích, například v Německu, Švýcarsku, Slovensku, Francii nebo Maďarsku. Kill The Dandies! předskakovali například Woven Hand, Maximo Park nebo Big Sexy Noise; díky spolupráci s agenturou Scrape Sound také skupina zprostředkovala v České republice hned několik sérií vystoupení spřátelených umělců, například Tex Napalm & Dimi Dero (DE/FRA), The Three Blind Mice (ITA) nebo Lark (UK). Skupina také kurátoruje vlastní festival Drug Me Fest, který v roce 2013 oslaví pátý ročník.

Kill The Dandies! hrají odvázaný zvukový koktejl šedesátkovského garážového rocku s výraznými výpady varhan a divokými kytarovými žahanci. Jejich inspirace jde zatraceně hluboko; od psychotického rock’n’rollu The Cramps, lascivních balad Lee Hazlewooda, neochočené surovosti The Velvet Underground až k pověstným stěnám zvuku Phila Spectora a psychedelickým náladám šedesátých let. Možná proto zní Kill The Dandies! tak sladce a nebezpečně zároveň. vOčekávaný debut s názvem I Saw White Fields vyšel na podzim 2010 na jejich vlastním labelu Drug Me Records, celosvětově pak na značce Blass Musik/ Freibank v distribuci Pale Music Int. Skupina album produkovala ve spolupráci s legendárním holandským zvukařem Bertem Nevenem který je mimo jiné dobře znám i díky dlouholeté spolupráci se skupinou Killing Joke. Evropské vydání alba bylo podpořeno turné po Německu, Francii a Švýcarsku.

Druhé album s názvem Those Who Hold The Flame vzniklo v létě roku 2011 v současné sestavě, opět ve spolupráci s Bertem Nevenem. Kromě autorských skladeb obsahuje také výtečnou coververzi písně King of Kalifornia od australského kytaristy Rowlanda S. Howarda. Toto album zaznamenalo v České republice veliký ohlas, celosvětově pak vyšlo v květnu roku 2012 opět ve spolupráci se značkami Blass Musik/ Freibank a Pale Music Int. Na sklonku roku 2012 Kill The Dandies! odehráli několik koncertů po Itálii a Švýcarsku a také hned třikrát vystoupili v Londýně.

Na jaře 2013 vyšlo ve spolupráci s časopisem Full Moon magazine eponymní minialbum, které obsahuje dvě novinky, dvě coververse a také dva remixy. Jeden má na svědomí Alexander Hacke (Einstürzende Neubauten, Crime and The City Solution) a druhý berlínský producent a umělec Steve Morell. Poté se kapela věnovala koncertování a nahrávání dalšího alba. Na jaře 2014 Kill The Dandies! vydali řadově třetí desku nazvanou I Saw Blue Seas.

www.killthedandies.com

killthedandies.bandcamp.com

www.facebook.com/killthedandies

bandzone.cz/killthedandies

www.youtube.com/killthedandies

https://www.youtube.com/user/killthedandies

 

The Ills (SK) Music: shoegaze / post-rock

Dvě kytary, basa, bicí a žádný zpěv. The Ills si potrpí na hutný a hlučný sound, vytříbený vzájemně se doplňujícími kytarovými vyhrávky a podmanivými basovými linkami. Jejich tvorba už nálepky “post-rock” a “shoegaze” dávno přesáhla, ale své kořeny netají a s vlivy math-rocku či sludge-u se vrhají do nových hudebních dobrodružství.The Ills se snaží vyhnout se stereotypnímu post-rock s kombinací silné atmosféry, téměř papežských sborů a kytarových zvukových efektů.

 

Na scéně fungují od roku 2008. Začínali jako garážová kapela, ale rychle našli se jim podařilo zaplnit prázdné místo na slovenské nezávislé scéně. Od té doby odehráli více než stovky klubových koncertů na Slovensku, v Dánsku, Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku, Česku, stihli supportovat And So I Watch You From Afar, God Is An Astronaut,  A Sunny Day In Glasgow, Kokomo, Obstacles  nebo Russian Circles a zahráli si na významných slovenských festivalech Wilsonic a Pohoda. Jejich atmosférické instrumentální skladby se jim dosud podařilo zachytit na dvou albech – Splendor (2012), To Wish Impossible Things (2010) a dvou EP-čkach. V pořadí třetí album s názvem Zoya nahráli v únoru v Dánsku, jeho release je naplánován na září 2014 na jejich domovském labelu Exitab.

 

www.soundcloud.com/the-ills

www.ills.bandcamp.com

www.facebook.com/theills

www.youtube.com/TheIlls

 

 

Sylwester Stabryła (PL) Visual Arts: exhibition, workshop

Sylwester Stabryla vystudoval uměleckou fakultu na Univerzitě v Radomu u profesora Andrzeja Gieragy. Umělecké tvorbě se věnuje již přes 20 let. Jeho díla jsou velmi asketické a přesto osobní. Zobrazují lidi v každodenních ale intimních situacích. Ve své tvorbě se snaží zaměřit výrazové prostředky na jedinečnou osobnost konkrétního modelu, aniž by byly příliš popisné, zahrnují jen nezbytné detaily a soustředí se na materiál jakožto ústřední bod zájmu.

Inspiraci bere z pozorování prostředí a lidí kolem sebe, jejich chování a příběhů. Vyobrazené postavy jsou v naprosté většině případů založené na skutečných lidech s jejich charakteristickými rysy. V jeho dílech je patrná fascinace ženským tělem, ale nesoustředí se výhradně jen na tento motiv. V centru jeho zájmu je fascinace specifickými rysy člověka bez ohledu na pohlaví. Kromě cyklu “Ženy” vytvořil Sylwester Stabryla například sérii obrazů “Velcí kluci” – tucet portrétů mužů s atributy podle jejich funkcí, povolání, vášní, role ve společnosti a pod., dále cyklus “Povídky z kuchyně”, kde řeší situace lidí v úzkém vztahu, například princip změny rolí u stolu.

Sylwester Stabryla byl ovlyvněný hlavně novými evropskými trendy v figurativní malby v Evropě. Konkrétně umělci, jako jsou Justin Mortimer, Tim Eitel, Alexander Tinei, Adrian Ghenie, Dan Voinea, či Zsold Bodoni. Umělec nenabízí univerzální klíč k čtení svých děl. Jak sám říká, každý by měl být veden svou vlastní intuicí, pocity a hledat své vlastní odpovědi.

www.sylwesterstabrylagallery.blogspot.cz/

www.sylwesterstabryla.wordpress.com

www.facebook.com/Sylwester-Stabryla-Painting

 

Tereza Havlíčková & André Amálio (CZ/PT) – “KinoWaltz” Visual / Dance Performance

Tereza Havlíčková a André Amálio je duo dvou umělců, kteří pocházejí ze nejen dvou odlišných zemí – České Republiky a Portugalska, ale také  ze dvou odlišných disciplín: tance a divadla. Tereza a André spolu začali spolupracovat na magisterském studiu MA Performance Making na Goldsmiths Umiversity v Londýně v roce 2008. Od té doby vytvořili několik představení ve Velké Británii, Čechách a Portugalsku.

Zajímají se o autorské divadlo, autobiografickou tvorbu, interdisciplinaritu a multidisciplinární tvorbu textu, pohybu a visuálních forem, a témata zahrnující vztah diváka a herce. Jejich práce je založena na „Devisng Theatre“, divadle, které je založeno na procesu a spolupráci všech, kterých se na projektu podilejí.

Tereza vystudovala MA na prestižní Goldsmiths univerzitě v Londýně, obor “Performance Making” a BA na Londýnské univerzitě – obor Taneční divadlo. Má za sebou několik desítak skvělých tanečních performance, se kterými cestuje po celém světě. Mimo to působí jako učitelka kreativního tance, produkční Spitfire Company a vede taneční a pohybové workshopy.

O performance “KinoWaltz”

Kinowaltz je vizuální taneční představení, které si hraje s divákovou představivostí. Toto představení vyvolává vzpomínky na sledování starých klasik na filmovém platně. Postupně je ale projekce narušena a zároveň obohacena pohybem tanečnice, čímž se divákova perspektiva na filmy, které znal, mění a transformuje do nových zážitků smíšených s osobním vztahem k těmto filmům. Publikum je svědkem abstrakce a dekonstrukce ikonických scén zlatého věku kinematografie.

Toto sólo vzniklo na základě Tereziny dětské fantazie vstoupit na filmové plátno a zjistit, jak se žije na filmové obrazovce. Proces tohoto představení zkoumal staré klasické filmy a objevoval vztah tanečnice k nim.

Jak může být obraz narušen či obohacen pohybujícím tělem? Jaký je vztah mezi tělem, pohybem a filmovou projekcí?

Toto představení umožňuje nový pohled na scény ze známých klasických filmů 30-70. let 20. století. Během představení je tělo tanečnice postupně odkrýváno a film je sledován na jednotlivých částech těla, což mění perspektivu a dynamiku celého obrazu. Ke konci se samotné tělo stane obrazovkou a tanečnice se objeví na filmovém platně jako jedna z protagonistek filmu.

Performer : Tereza Havlíčková

Koncept a režie: Tereza Havlíčková ve spolupráci s Andrém Amálio

Krisztian Palocz (HU) Visual Arts / Design

Krisztian Palocz je mladý designér a výtvarník pocházející z Budapešti. Počátek jeho umělecké dráhy sahá po jeho vysokoškolská studia na Fakultě hudby a vizuálního umění na Univerzitě v maďarském Pécsi. Věnoval se tam převážně malířství a sochařství, pod vedením profesorů jako Ilona Keseru, Istvan Bencsik, nebo Ferenc Lantos.

Poté přešel k studiu průmyslového designu na Moholy-Nagy University of Art and Design (Môme) v Budapešti a ve španělské Barceloně na Škole designu a inženýrství (ELISAVA).

V současnosti se věnuje doktorantskému výzkumu a vyučuje dlouhodobě udržitelného design na uměleckoprůmyslové fakultě Simonyi Karoly v Šoproni.

Kromě zaměření na udržitelnost, které lze vždy nalézt v centru Paloczových prací, se v poslední době začalo objevovat v jeho díle neobjevené území mimo geometrii a pohyb. Mimo jiné se ve svých pracích snaží najít hranice užitého a výtvarného umění. Jeho poslední umělecké projekty, zahrnují konceptuální prostorové studie, sochy, objekty, instalace a kresby.

O instalaci Tři sestry:

Na ArtWay Festu představí Krisztian Palocz instalaci podle námětu “Tři sestry” od Antona Čechova, kterou vytvoří speciálně pro náš festival. Čechovovy postavy Olya, Máša a Irina umělec zhmotní ve třech siluetách, u každé s použitím jiné techniky, a jejich skice jako stíny na bílé zdi výstavního prostoru. Minimalistický přístup subjektivního obsahu a vizuální nese odkaz hnutí “New Sensibility”.

 

Kalle (CZ) Music: slowcoreŽivot je hra

 

Kalle je mladé talentované duo z Tábora. Tvoří jej Veronika Buriánková a David Zeman. Oba společně hráli ve Veeně, jejíž členové se brzo rozutekli do jiných v současnosti fungujících kapel – Veronika s Davidem do Nod nod, tam se spojili s post-rockery Five Seconds to Leave, a do Kalle, kde zůstali sami, ale ničím neochuzeni.

Debut táborského dua Kalle Live from the Room si přes svoji intimitu zaslouží plnou pozornost. Zpěvačka Veronika a kytarista David vykouzlili album, které se s každou další písní vrývá hlouběji do paměti. Svůj debut nahráli živě, v pokoji, na čtyřstopý kazetový rekordér a s pomocí přátel a známých si ho na kazetě vydali. Pokoj s sebou většinou nese trochu intimní atmosféru, skrývá hodně emocí, schovává vzpomínky, odhaluje tajemství obyvatel, a to všechno má i Live from the Room.

O Veronice se právem říká, že má nejlepší ženský vokál u nás. Jde jak o dar krásnýho hlasu, tak o práci s ním. Trochu šepot, trochu zpěv. K tomu zní Davidova kytara, hra s vrstvením a nakonec i jeho vlastní hlas. Temnější polohy se střídají s nostalgickou ozvěnou a opakováním. Žánrově se Kalle řadí pod slowcore, k čemuž si nesou ještě baladičnost písničkářů. Jejich hudba je smutná, upřímná a hřejivá zároveň.

Každá z písní Live from the Room má trochu jiný nápad a neveze se na té předchozí, což dokazuje, jak promyšlený debut to je. Desku odpaluje úvodní My Lost Child, Fat Wizzard je v podstatě romantický duet, Black Water rozčeří vody elektronickými údery, při Our Name běhá mráz po zádech a nejvíc z toho všeho vybočuje poslední Through The Tape, kde překvapivě uslyšíte piano. Album má osm hitů a potom, co kazeta dohraje, je ticho zase o něco těžší.

www.kallesound.bandcamp.com/

www.facebook.com/kallesound

 

Angela Gaber Trio (PL) Music: world music / ethno / experimental

Angela Gaber Trio je polsko – kazašský hudební projekt, který nabízí kombinaci etnických a experimentálních zvuků s použitím široké škály netradičních nástrojů. Využívají multi-instrumentální schémata, kombinují zvuky saxofonu, kytary, arménského “duduk”, ambientních synťáků, hřejivých vokálů a experimentální kytarové improvizace.Trio kromě autorských skladeb hraje převzaté polské, ukrajinské, srbské a romské písně ve velice originálním stylu.

3 různé osobností a kulturné identity vnáší do hudby Angela Gaber Trio své osobité cítění, svou životní historii a zkušenosti, aby vytvořili velmi osobitou mozaiku rytmů a zvuků.

Kapela vznikla v roce 2011, kdy Angela Gaber k projektu pozvala Aleksandra Czimakowa, významného skladatele a instrumentalistu z Kazachstánu, který v té době studoval Akademii muzických umění v Krakově. K nim se záhy připojil Lukasz Sabat – multi-instrumentalista ovládající hru na saxofón, arménský duduk a elektroniku, a v roce 2013 vydali své první album  “Opowieści z Ziemi” (Příběhy ze Země).

Jejich strhující hudba přitahuje pozornost posluchačů i  hudebních kritiků. Angela Gaber Trio nyní pracuje na svém druhém albu s Ernestem Drelichem a vystupují nejen v Polsku, ale i v zahraničí. Angela Gaber Trio získalo ocenění na festivalu polského rozhlasu “Nowa Tradycja 2013″ (“New Tradition”), dále Mezinárodním folklorním hudebním festivalu “Mikolajki Folkowe 2012″ (“Santa Folk”)  a na Festivalu Kreativity Anny Treter “Korowod 2012″ “Festival Grechuta v 2011″.

http://www.angelagaber.pl/

www.youtube.com/channel/UCZ73YD2j3yoUY-UTGOKfrXQ

https://soundcloud.com/angelagabertrio

www.facebook.com/AngelaGaberTrio

 

NEKROteatro – “NEKROgames” (CZ) Theatre

 

Cynická tragikomedie “Nekrogames” mapuje vztahy a problémy současníků, uvízlých ve svých stereo­typech. Manažer Kamil chce být úspěšný, mít dokonalou rodinu a dokonalou práci, ale jeho představy a realita nejdou úplně dohromady. Prodavačka Zuzana chce prolomit každodenní stereotyp, a proto hledá útě­chu v kosmetických přípravcích – jejím guru se stává záhadná Avon Lady, která jí radí, jak žít lepší život. Programátor Tony hledá dokonalý kód a nesmrtelnost, jeho milenka Martina zas touží po lásce a dítěti. Podaří se jím najít společnou cestu? Lukáš chce vybruslit z kolejí nudného života, zjistí po čem vlastně doopravdy touží? A co Klára, která se zrovna vrátila z Mexika plná zážitků – podaří se jí sbalit gaye? Není to reklama na prací prášek! Přesvědčte se osobně a podívejte se na svěží, mladou autorskou hru NEKROgames.

 

Lena Gallovičová (SK) Visual Arts: exhibition, workshop

Mladá slovenská výtvarnice pracuje s vizualitou těla a tělesnosti v kontextu prostředí. Tělesnost v umění s kterou pracuje konzekventne, už od svých ranních děl zahrnuje ego v kombinaci s často familiární stylizací jakéhosi introspektivného příběhu – príbehu přinášejícího vzletní bizarnost, za ktorou se skrývá jemnost a půvab ženského pohledu na sebe a své okolí.

Ve své tvorbě kombinuje různé média a techniky, snaží se o jejich prolnutí a výsledkem jsou zdánlivě neslučitelné formy stojící jako demonstrace jejich možností a omezení.

Ve fotografii Lena využívá redukci barev a přechod k černobílé, zároveň se snaží o posun obsahu směrem k sociálním tématům. Klasickou malbu posouvá do jiných médií, vytváří na jejím základě objekty, videa, animace, instalace… Umělkyně nabízí odlišný pohled na umění a umělecké formy, s důrazem na problematiku ženského těla, duše, intimity, identity…v kontextu společnosti, sociálních otázek a feminismu. Autorka se domnívá, že tyto témata nejsou v současné době v uměleckém kontextu populární, proto ve své tvorbě upozorňuje na jejich aktuálnost a důležitost.

Lena bude v rámci festivalu vést workshop “ Projekt Píp Show”:

“Projekt by mal byť primárne realizáciou nápadov odvodených z mojej poslednej práce. Teatrálnosť, ktorá v mojej práci nechýba, bude dominantou mojich videí a fotiek, ktoré budem prezentovať. Archetyp ženy je pre mňa podstatný, preto bez zveličovania využijem v mojej priamej reči konkrétnych priestorov prvky neprítomného tela v prevedení video inštalácie. V Diplomovej práci som sa venovala fotografii, preto by bolo video logickým vyústením. Pohyb v priestore, ktorým by bola architektúra, t.j. statika a kolosálnosť obsahuje určitý druh pamäti. Pamäti, ako niečo, čo by som poprela nehmotným telom. Prejav plochosti vnímania, bezčasovosť a manierizmus dodávajú tomuto žánru pátos, ktorý popisuje v tretej osobe javy, ktoré svojimi zmyslami vnímame. Možno aj javy, ktoré vôbec neexistujú.”

www.flickr.com/fraxinetus-baxinetus

www.fraxinetus-baxinetus.tumblr.com

Anniversary In June (CZ) Music: indie - rock / electronic

Anniversary in June je kapela z pražské Michle, o které se mluví jako o českých Hooverphonic. Kapela svou tvorbu charakterizuje jako „indie-rockovou kytarovku s prvky elektroniky“, inspirovanou britpopem, nezávislou indie scénou a ostrovní kytarovou vlnou.
Poprvé se Anniversary in June představili koncem roku 2012 v klubu Chapeau Rogue. Od té doby odohráli několik úpěšných koncertů a v současnosti dokončují svou první desku. Ta by měla vyjít v létě 2014 a bude obsahovat mimo jiné i singly Hannah a The Fall, které vznikaly pod producentským dohledem Dušana Liperta (ex-Ohm Square) a Filipa Gemrotha (Make My Heart Explode).
Ve skladbách této čtveřice dominuje zejména vokál Lindy Dostálkové, která je autorkou textů, a kytara Petra Slováčka, který je zároveň výhradním autorem hudby. Další členové kapely Petr Baumruk a Petr Hölgye také nejsou žádní nováčci. Působili například v indie-rockové sestavě Living Room.

www.anniversaryinjune.cz

www.bandzone.cz/anniversaryinjune

https://www.youtube.com/channel/UCdLYbPVdeT-hh1Ispc-QbLA

https://www.facebook.com/AnniversaryInJune